"Je to malý krok pro člověka,ale velký skok pro lidstvo." N.Amstrong

ZEMĚ

ZEMĚ

20. dubna 2006 v 16:40
ZEMĚ


Země je třetí planeta naší sluneční soustavy, počítáno z pohledu Slunce, od kterého je vzdálena 150 miliónů kilometrů a je zatím jedinou známou planetou, na které existuje život. Je to mimo jiné také otázka vzdálenosti naší planety od Slunce, která je právě taková, že jsou zde takřka ideální podmínky pro život. Kdyby naše planeta obíhala blíže Slunci, pak by na Zemi bylo příliš veliké horko, v opačném případě by naopak bylo příliš chladno, aby zde mohl vzniknout život. Země je stále v pohybu, obíhá nejenom kolem Slunce a kolem vlastní osy, ale zároveň spolu se Sluneční soustavou obíhá v rámci Mléčné dráhy
.

Základní údaje o Zemi

Střední vzdálenost Země od Slunce
149,60 mil. km (1 astronomická jednotka)
Afélium (odsluní)
152,10 mil. km
Perihélium (přísluní)
147,09 mil. km
Průměr kolem rovníku
12756,20 km
Hmotnost
5,97 × 1024 kg
Hustota
5,515 g×cm-3
Objem
108,32 × 1010km3
Oběžná doba hvězdného roku
365,26 dne
Oběžná doba tropického roku
365,24 dne
Excentricita oběžné dráhy
0,017
Sklon oběžné dráhy vzhledem k ekliptice
0,00°
Průměrná oběžná rychlost Země
29,78 km×s-1
Sklon zemské osy
23,45°

Hydrosféra

Zemský pokrývá asi 71% vody. Většina vody není z důvodu vysokého obsahu soli pitná. 3% zahrnují vodu čistou, tedy pitnou. Velká část pitné vody je ukryta pod zemským povrchem nebo ve formě ledu na polárních čepičkách a vysoko v horách. Tato vrstva, v níž je po dva roky teplota pod bodem mrazu, se nazývá kryosféra.

Voda má takové chemické a fyzikální vlastnosti, že je nenahraditelná pro život na zemi. Velice důležitá je její schopnost dobře absorbovat teplo slunečního záření a schopnost postupného uvolňování tepla do atmosféry. Další vlastností je tzv. anomálie vody, která dává přežít živočichům na dně řek. Hustota vody je nejvyšší právě při této teplotě, což v zimě způsobuje, že se tato čtyř stupňová vrstva propadá stále níže na dno rybníku, který zamrzá odshora, zatímco dno nezamrzá.

Zemětřesení

Jelikož Země není stabilní neměnné těleso, ale ve své historii prodělala a stále prodělává neustálý vývoj, během něhož dochází k zaplavování rozsáhlých ploch mořem, jinde vynořením mořského dna nad hladinu, posunováním a otáčením celých kontinentů, je pravděpodobné, že zde existují síly, které toto způsobovaly a zůsobují. Jsou to například konvenční proudy, izostatické síly, gravitace... Toto působení je zdánlivě velmi pomalé, avšak spojené účinky těchto sil vedou v zemské kůře a ve svrchní části zemského pláště ke vzniku dlouhotrvajících napěťových stavů, které někdy vedou k překonání meze pevnosti horninového materiálu (Většinou ve smyku). Při tomto dochází k uvolnění mechanické energie a to se projevuje zemětřesením. Zemětřesení tedy můžeme charakterizovat jako soubor krátkodobých pohybů, reprezentující proces při změně napěťového stavu hornin. Zemětřesení jsou tedy vázána na zemskou kůru a svrchní plášť. Výjimečně jsou zaznamenávána zemětřesení ze středního pláště (max. z hloubky 700 km).

Pojmy:

Ohnisko zemětřesení

Je to prostor konečných rozměrů, ve kterém vzniká zemětřesení. Jeho délkové rozměry dosahují až několika set kilometrů.

Hypocentrum

Tímto bodem nahrazujeme ohnicko a klademe jej do těžiště ohniska.

epicentrum

Je to kolmý průmět hypocentra na povrch Země.

Hloubka ohniska

Takto nazýváme vzdálenost mezi hypocentrem a epicentrem.

Epicentrální vzdálenost

Je vzdálenost epicentra od místa pozorování.

Epicentrální čas

Tímto pojmem označujeme okamžik, v němž se zemětřesení projeví v epicentru.

Pleistoseistní oblast

Okolí epicentra nejvíce postižené zemětřesením.

Intenzita zemětřesení

Veličina charakterizující velikost zemětřesení na základě pozorování makroseismických účinků. Směrem od pleistoseistní oblasti klesá intenzita na všechny strany.

Zemětřesné roje

Pokud se obejví skupina po sobě následujících otřesů podobné intenzity - nejsme-li tedy schopni určit hlavní, nazýváme toto zemětřesné roje.

Druhy zemětřesení:

Podle původu:
  • řítivá - přibližně 3 % všech zemětřesení - vznikají např. zřícením stropů podzemních dutin v krasových nebo poddolovaných oblastech. Mají mělké hypocentrum a bývají lokálního charakteru. Mohou však způsobit značné škody.
  • sopečná (vulkanická) - 7 %. Bývají průvodním jevem sopečné činnosti. Hypocentra mají vázaná na přívodní dráhy vulkanického materiálu a nacházejí se v hloubkách do 10 km. Tato zemětřesení mívají lokální význam a malou intenzitu. Často se vyskytují v rojích
  • tektonická (dislokační) - nejčastější a nejzhoubnější. Vznikají náhlým uvolněním nahromaděné elastické energie v tektonicky aktivních oblastech, přičemž dochází ke smykovému pohybu ker podél zlomových spár.Maximální pohyby v horizontálním i vertikálním směru mohou dosáhnout i mnohametrových hodnot. Horizontální rozměr ohniska může dosahovat i stovek kilometrů.
Podle hloubky:
  • mělká - do 60 km
  • střední - 60 - 300 km
  • hluboká - 300 - 700 km

Účinky a intenzita zemětřesení

Stupnice MCS (Mercalli - Cancani - Sieberg)
Stupeň
Označení
Zrychlení v 10-3 m.s-2
popis
I.
do 2,5 i
zaznamenatelné pouze přístroj
II.
2,5 - 5
pozorován citlivými lidmi v klidu, zvláště ve vyšších patrech budov
II.
slabé zemětřesení
5 - 10
část obyvatelstva uvnitře budov je pociťuje jako slabý otřes, nezvyklý pocit změny rovnováhy, praskavé zvuky ve stropě a podlaze
IV.
mírné zemětřesení
10 - 25
lze pozorovat i mimo vudovy, spící se většinou probudí, nábytek a okna se chvějí, dveře praští
V.
dosti silné zemětřesení
25 - 50
pozoruje jej i venku většina lidí, budovy se chvějí, nábytek se kýve, lehčí předměty se posunují, praskají okenní tabulůky
VI.
silné zemětřesení
50 - 100
nábytek se posunuje nebo padá, obrazy a nádobí padají, rozezvučí se zvony, objevují se trhliny v omítce, půda kolísá, lidé opuštějí budovy
VII.
velmi silné zemětřesení
100 - 250
poškození střech a komínů, objevují se trhliny ve zdech, špatně založené budovy se řítí, stromy se kymácejí, vodní plochy se vlní
VIII.
bouřlivé zemětřesení
250 - 500
velké škody na většině budov, boří se stěny, padají kostelní věže a sochy, v půdě se objevují trhliny, na strmých svazích sesuvy
IX.
pustošivé zemětřesení
500 - 1000
mnohé domy jsou vážně poškozeny a částečně se hroutí, stávají se neobyvatelnými, vznikají nová jezera
X.
ničivé zemětřesení
1000 - 2500
většina budov zničena stejně jako hráze, mosty, železnice a potrubí, vznikají pukliny ve vozovkách
XI.
zemětřesná katastrofa
2500 - 5000
neodolá žádná běžná stavba, dochází k sesuvů, zdvihům a poklesům, řícení svahů, řeky mění svá koryta
XII.
velká zemětřesná katastrofa
přes 5000
účinky podobné jako při stupni XI., ale silnější. Dochází ke změnám tvářnosti krajiny
Obdobná stupnice MSK - 64 (Medvědev - Sponheuer - Kárník) - udává hodnoty zrychlení přibližně 4- - 5 krát větší.
 
 

Reklama