Neptun
Vysvětlení jména, jeho vzniku
Neptunus, římský vládce moře, syn Saturnův a Opin, bratr Iovův. Římané ho zcela ztotožnili s Poseidónem. Původně byl bohem toků a jeho manželkou byla bohyně Salacia. Po ztotožnění s Poseiodónem se stala jeho manželkou Amfitrité. V Římě byl uctíván i jako Neptunus equester, ochránce koní a jezdeckého umění, stejně jako Poseidón byl pokládán za stvořitele koní a jezdeckých závodů. Tato jeho vlastnost byla vyjádřena na oltáři ve Flaminiově cirku. Neptunus byl nečetněkráte zobrazen různými sochami, jak na lodích, tak i na všech místech a budovách souvisejících s plavbou. I na mincích byl zpodobňován ve voze taženém mořskými koníky.
Popis Neptunu
Objevení planety
Planeta Neptun byla objevena 23. září 1846 astronomem Johannem Gottfridem Gallem a studentem astronomie Louisem d'Arrestem s pomocí matematické předpovědi, kterou vypracoval Urbain Jean Joseph Le Verrier.
Popis tělesa
Neptun je typickým představitelem planety zvané plynný obr, jeho průměr je 49 500 km. Oběžná doba kolem Slunce činí 165 roků. Perioda rotace je 16 hodin a 7 minut. Narozdíl od Země se může pochlubit 8 měsíci, z nichž šest bylo objeveno sondou Voyager. Den na Neptunu trvá 16 hodin a 6,7 minut. Centrální část nitra planety, přibližně dvě třetiny poloměru, je složena postupně od středu z kamenného jádra, ledu, tekutého čpavku a metanu. Vnější část, zhruba třetina, je směsí horkých plynů vodíku, hélia, vody a metanu. Metan dává Neptunu charakteristickou modrou barvu.
Na Neptunu lze pozorovat několik velkých, temných skvrn, připomínajících bouře na Jupiteru. Největší skvrna, známá jako Velká temná skvrna, o velikosti průměru asi jako naše Země, je podobná Velké rudé skvrně na Jupiteru. Voyager odhalil malé nepravidelnosti mezi východně se pohybujícími mračny, která oběhnou Neptun každých 16 hodin. Tato mračna jsou při svém oběhu doplňována mračny z nižších vrstev.
Dlouhé světlé mraky (podobným na Zemi říkáme cirry) je možné spatřit i vysoko v Neptunově atmosféře. V nízkých severních zeměpisných pásmech pořídil Voyager obrázky mraků, od kterých lze pozorovat stín na mracích pod nimi.
Neptun je místem, kde vanou nejsilnější větry v naší sluneční soustavě. Poblíž Velké temné skvrny dosahuje rychlost větru 2000 km/h. Většina větrů vane západním směrem, tedy proti rotaci planety.
Prstence
Neptun má 4 slabě znatelné prstence. Prstence jsou tvořeny z prachových částic a malých tělísek, které často dopadají na povrch Neptunových měsíců. Z pozemských dalekohledů jsou prstence pozorovatelné jen jako oblouky. Pomocí přístrojů sondy Voyager 2, které nám umožnily vidět víc, se některá místa v prstencích jevila jako světlé skvrny nebo chomáče. Pravá příčina těchto světlých chomáčů zatím není přesvědčivě vysvětlena.
Osa magnetického pole Neptunu je obdobně jako u Uranu skloněna, má sklon 47 stupňů k ose rotace. Porovnáním magnetických polí Neptuna a Uranu došli vědci k závěru, že toto extrémní odklonění magnetického pole je charakteristické pro planety s pohyblivým jádrem.
Charakteristika Neptuna
název | absolutní hodnota | relativní hodnota Země = 1 |
Objevil | Johann Gotfried Galle | |
Datum objevení | 23. září 1846 | |
Hmotnost | 1,024 . 1026 kg | 1,713 5 . 101 |
Průměrná hustota | 2,05 kg/m3 | |
Obvod rovníku | 155 609 km | 3,8799 |
Poloměr | 24 746 km | 3,88 |
Průměrná vzdálenost od Slunce | 4 504 300 000 km | 30,0611 |
Doba otočení kolem osy (Neptunův den) | 16,11 hodin | |
Doba oběhu - siderická (Neptunův rok) | 164,79 roků | |
Střední oběžná rychlost | 5,45 km/sec | |
Excentricita dráhy | 0,009 7 | |
Sklon rotační osy | 28,31° | |
Naklonění orbitální dráhy | 1,774° | |
Povrchová gravitace na rovníku | 11 m/sec2 | |
Úniková rychlost (na rovníku) | 23,50 km/s | |
Albedo | 0,41 | |
Atmosférický tlak | 1-3 bary | |
Průměrná teplota mračen | -193 to -153 °C | |
Průměrná teplota mračen | -193 to -153 °C | |
Magnituda | 7,84 | |
Složení atmosféry: Vodík 85%, Hélium 13%, Metan 2% |
Roční období na Neptunu
Zmínka o ročních obdobích na této vzdálené a studené planetě může někomu připadat neuvěřitelně. Přesto údaje získané Hubblovým vesmírným dalekohledem, který zaznamenal na jižní polokouli této planety výrazný nárůst odraženého světla, pokládají astronomové za přesvědčivý důkaz způsobení měnících se ročních období. Sledování atmosféry Neptunu se po více jak šest let věnovaly skupiny vědců z University of Wisconsin-Madison a z NASA's Jet Propulsion Laboratory (JPL). Vyhodnoceny byly snímky z pozorování v letech 1996, 1998 a 2002. Dle slov Lawrence A. Sromovskeho, vedoucího projektu výzkumu atmosféry Neptunu, "na Neptunu probíhají změny způsobené slunečním světlem, obdobné ročním obdobím na Zemi". |